Aktuality

7.10.2013

Zpět na přehled aktualit

 

Jaký je Váš názor na dnešní situaci s preventivní lékařskou péčí u sportující mládeže? Myslíte si, že je zanedbávaná?

 

S preventivní lékařskou péčí je to rozhodně lepší, než to bylo zhruba před deseti lety. Můj názor na věc je takový, že celé této záležitosti hodně přispěly olympijské hry v Naganu, jelikož tehdejší přechodná vláda uvolnila prostředky, což po letech naprosté nedbalosti umožnilo zřízení takzvaného Centra zdravotnického zabezpečení sportovní reprezentace, které pravidelně pořádá předolympijské medicínské semináře. Ty jsou otevřené nejen pro tělovýchovné lékaře a fyzioterapeuty, ale i pro sportovce, trenéry, kustody a pro všechny, kteří se podílí přímo na zabezpečení sportovců.

 

Problém zůstává v tom, že tyto preventivní lékařské prohlídky vyžadují jen některé svazy. Další nevýhodou je, že preventivní prohlídky nejsou (až na výjimky) hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění. Potíž je také v tom, že asi před dvěma lety vyšel nový zákon o preventivních prohlídkách sportovců, který doporučuje preventivní prohlídky u registrovaných sportovců. Dříve to bylo dané zákonem a nediskutovalo se o tom, ale jakmile někomu něco pouze doporučíte, tak si to každý svaz udělá podle svého.

 

Docentu Károvi se s přispěním doktora Pavla Homolky podařilo ve veslařském svazu prosadit koncepci preventivních prohlídek sportovců, která měla natolik úspěch, že už některé další svazy přemýšlí, že by se k ní přidaly. Nás to samozřejmě velice těší, jelikož se jedná o další krok vpřed, co se týče sportovní prevence.

 

Všechno je ale věc sportovních svazů. Některé svazy doporučení přehlížejí a některé na něj dbají opravdu důsledně. Ono je to od mantinelu k mantinelu – a na celé záležitosti je nejsmutnější to, že ten zájem o preventivní lékařskou péči sportovců je největší ve chvíli, kdy nějaký sportovec zemře během zápasu nebo závodu.  Tak by to být nemělo.

 

 

Myslíte si, že je zdravotní prevence u sportující mládeže dostatečně zdůrazňovaná a povědomí o ní dostatečně silné?

 

Obecně to povědomí není ani u sportovců samotných, ani u jejich rodičů a trenérů. Bohužel se setkáváme i s takovými případy, kdy rodič vyloženě hazarduje se zdravím svého dítěte. Měli jsme zde například jednoho pána, jehož syn byl hráčem populárního kolektivního sportu. Aby mohlo dítě odletět do zahraničí na kemp, potřebovalo samozřejmě různé lékařské prohlídky, které by potvrdily, že je zdravotně způsobilý zúčastnit se sportovního soustředění. Když jeho otec toto potvrzení nezískal u jednoho lékaře, zašel k jinému. Syn měl prostě určenou kariéru, bez ohledu na názor odborníků a na nálezy v synově těle. V tomto případě to povědomí třeba bylo, ale nebyl zájem – od oddílu nařízení ohledně preventivní prohlídky bylo, ale pán měl větší snahu obejít všechny možné lékaře, až narazil na jednoho, od kterého příslušné razítko dostal.

 

Takovémuto jednání dal stopku právě pan Libor Zábranský, který rozhodl, že jeho svěřenci budou chodit právě k nám do FN U sv. Anny, kde se do detailu dodržuje struktura lékařské prohlídky a rodiče či trenéři mladých hokejistů nemají šanci dostat razítko, pokud bude ve výsledcích jejich svěřenců nějaký špatný nález. Prohlídky dotahujeme do konce, a pokud se nám ve výsledcích něco nelíbí, posíláme dítě na další, navazující prohlídky. Jednoduše řečeno se v takovém případě může stát, že dítě prostě se sportem skončí, pokud v jeho těle odhalíme nějaký problém. To má však tu nevýhodu, že se nás pak ambiciózní rodiče snaží obcházet a razítka si shánějí jinde, což je samozřejmě hazard se životem mladého sportovce. Oni vědí, že musí mít nějakou prohlídku, to povědomí tam je, ale často je jim to úplně fuk.

 

Rozumněji k tomu přistupují svazy – například veslařský, hokejový ale i fotbalový. Některé svazy mají vnitřní řády, které nějakým způsobem ty preventivní prohlídky upravují. Veslařský svaz má preventivní prohlídky povinné, tam je tato záležitost podchycena nejlépe. Dále hokejový svaz, který má nařízení přímo z IIHF (International Ice Hockey Federation), stejně tak fotbalový svaz – oba mají preventivní prohlídky povinné. Například ve volejbale to povinné vůbec není.

 

Nevýhodou je, že rodiče zákon většinou neznají a nevědí, jestli je to povinné nebo doporučené. Naší jedinou záchranou je prováděcí vyhláška, která by v těchto dnech měla být vydaná.   

 

Jaký je váš názor na zpoplatnění preventivních lékařských prohlídek u sportující mládeže – myslíte si, že kdyby tato služba byla zdarma, počet sportovců se zdravotními problémy by byl nižší?

 

My máme svůj tarif. Momentálně se ta základní sazba pohybuje od zhruba 550 korun, složitější testy stojí kolem tisícovky. Celý úkon včetně zpracování protokolu lékařem trvá asi 45 minut. Je to velmi komplexní prohlídka, která netrvá moc dlouho. Také je minimálně invazivní, protože berete pouze vzorek krve. Jedná se ale o první záchytný bod v případě nějakých zdravotních potíží, protože z toho můžete vyčíst spoustu věcí. Je to prohlídka, která není hrazená z veřejného pojištění, ale je hrazena buď svazem, nebo sportovcem samotným. Stejně tak to funguje v Německu i Rakousku – tam jsou však ty svazy tak bohaté, že se o otázku peněz nemusí starat. V nižších soutěžích, okresních a krajských přeborech doporučujeme aspoň tu nižší prohlídku a předpokládáme, že těch 550 korun jednou ročně není zase tak moc, aby to nějak výrazně zatížilo rozpočet rodiny. Po dohodě s ředitelstvím nemocnice jsme tu cenovou politiku nastavili tak, aby to bylo únosné, a troufám si tvrdit, když se podíváte na ceníky ostatních zdravotnických zařízení, že jsme pořád nejlevnější.

 

Myslím si ale, že služby poskytujeme na jedné z nejlepších úrovní v republice a že ta roční cena není nijak převratná, aby to sportovce či jejich rodiče a trenéry donutilo je neabsolvovat či je dokonce obcházet.

 

 

Co byste vzkázal nejen všem mladým sportovcům, ale i jejich rodičům a trenérům?

 

Osobně si myslím, že je špatné, když rodiče sponzorují klub nebo do klubu něco dávají. Mají pak mylnou představu o tom, že ze syna vyroste druhý Jágr. Dítě pak většinou hraje jen proto, že to někdo prosadil či zaplatil, bez ohledu na to, zda k tomu má fyzické či zdravotní předpoklady. Počet hodin povinné tělesné výchovy poklesl o 50 %, protože ve školách přibyly další předměty, jako je informatika nebo cizí jazyky. Myslím tedy, že každé dítě by mělo mít sport ve svém slovníku, o tom není pochyb. Ale zejména u menších dětí je rozhodující rodič, který to musí mít srovnané a ne se jen snažit vychovat další sportovní superhvězdu. Rodič by měl v první řadě vést své dítě k tomu, aby mělo pozitivní vztah k pohybu. Je složité sladit povinnosti v zaměstnání s rodinou a volným časem, ale každý rodič, ať chce nebo ne, musí dbát na to, aby se svému dítěti i věnoval, ne jen za něj platil.

 

 

Děkujeme za rozhovor a Váš čas, red.

 

Zpět na přehled aktualit

Dárci

16.6.14  Během benefičního utkání HC Komety Brno a zástupců fakultní nemocnice u sv. Anny se vybralo 24 160 Kč. Speciální poděkování patří panu Romanu Alexovi, který věnoval z tého částky na činnost fondu rovnou polovinu. Děkujeme
31.1.14  Mudr. Jiří Neumann z firmy Sportklinik, která s Nadačním fondem spolupracuje věnoval 10 000 Kč. Děkujeme.
23.11.13  Na 2.ročníku FM Tournament na podporu Nadačního fondu Martina Foukala se vybralo 13 521 Kč !! Všem, kteří turnaj navštívili a podpořili touto cestou činnost nadačního fondu, děkujeme.